Zahradní rostliny
Charakteristika
Rod lilie obsahuje asi 100 původních druhů, z nichž vzniklo křížením několik tisíc odrůd a hybridů. Rostou prakticky na celé severní polokouli, nikoliv však jižně pod hranicí 20° severní zeměpisné šířky. Dorůstají výšky 15 - 250 cm, výška rostliny se mění podle druhu.
Morfologie
Cibule lilií se skládají z pevných a masitých šupin – přeměněných listů, které slouží jako zásobárna živin pro růst v příštím roce. Šupiny jsou připojeny ke krátkému stonku, který se nazývá podpučí. Vyrůstají z něj kořeny, šupiny a výhonky pro nový růst. Podle barvy šupin mohou být identifikovány botanické druhy. Po vystavení cibule světlu se barva může změnit. Trvalé kořínky mají životnost 3 – 4 roky a každý rok se část z nich obnovuje.
Lodyha může vyrazit přímo z cibule k povrchu půdy, nebo může bloudit pod zemí než vyrazí nad zem. Roznáší tak lodyžní cibulky. Tato forma růstu se nazývá stoloniferní. Pro výživu rostliny jsou velmi důležité jednoleté lodyžní kořeny mezi cibulí a povrchem země. Výška lodyhy je podle druhů a hybridů od 10 do 250 cm. Květní stonky mohou být rozvětvené nebo nerozvětvené.
Listy jsou umístěny v přeslenech nebo vyrůstají střídavě. Tvar listů je od úzkých trávovitých k širokým kopinatým. Některé druhy a hybridy nesou malé, purpurové pacibulky v paždí listů. Při odstranění květního poupěte se vytvoří více a větší pacibulky jako alternativní reprodukční strategie rostliny.
Okvětí se skládá ze šesti okvětních lístků. Květy jsou uspořádány buď do okolíku nebo do hroznu. Tvar květů může být trubkovitý, miskovitý, turbanovitý nebo nálevkovitý.
Pěstování
Krása lilií nejlépe vynikne ve volných skupinách 3 – 5 rostlin jedné odrůdy. Většinou se pěkná skupina vytvoří po několika letech i z jednotlivé rostliny. Jsou také vynikající květiny k řezu a k rychlení.