Rejstřík

list

li....... 1 - 1 záznam z 1.......li

Strana č: 1 z 1

list

(phyllom, folium , leaf , Blatt )

Listy jsou boční výrůstky stonku, které se zakládají exogeně a pravidelně na vegetačním vrcholu.
Obvykle se jedná o postranní orgány omezeného růstu rozšířené do plochy (avšak Welwitschia a některé tropické kapradiny mají neomezený růst) na rozdíl od teoreticky neukončeného apikálního růstu charakteristického pro stonek. Apikální růst listu bývá obvykle zastaven už v časné ontogenezi a nahrazen specializací a zvětšováním pletiv, která kulminuje v produkci konečného tvaru a struktury dospělých listových orgánů .

Funkce listů.
1. primární: fotosyntéza, transpirace, výměna plynů
2. sekundární: zásobní, ochranná

Velikost listů:
Kapradiny Gleichenia, Lygodium až 12 (20) m velké popínavé listy; palmy z rodu Raphia (rafie královská) 5 - 10 m – spolu s řapíkem 25 m, šířka 12 m, délka řapíku 5 m; banány řapík 10 m, čepel 7 m.
Victoria regia (viktórie královská) – průměr čepele přes 2 m a obvod 6 m, 8 cm vysoký okraj, list unese až 50 kg; Dracontium gigas – řapík dlouhý 3 m, čepel dlouhá 2 m a 1 m široká;  Amorphophallus titanum (zmijovec) 5 m dlouhý a 1 dm tlustý řapík, listové úkrojky až 3 m délky.
Ve střední Evropě až 1 m průměr čepele devětsil (Petasites – z řeckého pétasos – klobouk se širokým
okrajem).

Doba trvání: pravděpodobně nejstarší listy jsou známy u Welwitschia mirabilis – listy na konci pomalu odumírají, ale na bázi stále přirůstají a mohou být staré přes 500 let.

Listy lze z mnoha hledisek dělit – např.:
- podle doby trvání: opadavé, vytrvalé
- podle souměrnosti: souměrné (běžně), nesouměrné (např. Ulmus, jilm; Begonia)
- podle polohy na stonku: přízemní, lodyžní
- podle odklonu od lodyhy: odstálé (od lodyhy směují v úhlu ± 45°), rozestálé (90°), vzpřímené (<45°), přitisklé.
- podle přisedání - (inzerce listová – místo, kde nasedá list k ose); po opadu se objevuje jizva listová, která může být různého tvaru (tečkovitá, okrouhlá, čárkovitá) nebo může být vytvořen vystouplý polštářek.

Části listu (nemusí být všechny vyvinuty)
-  báze listu, která může být často rozvinuta v pochvu (vagina, sheath, Blattscheide) a opatřena palisty –> obvykle 2 (stipula; stipule; Stipel, Nebenblatt)
- řapík (petiolus, leaf stalk, Blattstiel)
- čepel (lamina, leaf blade, Blattspreite)

Podle přítomnosti nebo nepřítomnosti jednotlivých částí případně určitých vlastností jejich tvaru lze rozlišovat například listy poševnaté a řapíkaté, poševnaté a bezřapíkaté (trávy), řapíkaté bezpoševné, palistnaté × bezpalistnaté; řapíkaté × přisedlé listy (báze list objímavá nebo poloobjímavá – Papaver, mák; Sonchus, mléč ), prorostlý list = stonek prorůstá listovou čepelí (Bupleurum rotundifolium, prorostlík
okrouhlolistý), srostlé listy = vstřícné listy srostlé svými bázemi (Dipsacus, štětka; Lonicera caprifolium,
zimolez), sbíhavé (čepel na řapík, na stonek - např. Verbascum thapsiforme, divizna velkokvětá) atd.

detailní informace:
cibule
čepel
děloha
estivace
extraflorální nektária
listen
listénce
palist
pochva
polymorfismus listů
rhizofyl
řapík
sporofyl
šupiny listové
trny listové
trofofyl
trofosporofyl
úponky listové
vernace
žilnatina listů